Nekončící katastrofa v Sýrii

60 000 lidských životů. Nejméně tolik si jich podle OSN od března 2011 vyžádal konflikt v Sýrii. Země na území starobylé Mezopotámie, které v minulosti patřilo Perské, Byzantské i Osmanské říši, se tak stala nejkrvavějším symbolem arabského jara. O konfliktu se přitom mluví stále méně – anebo je to možná jen dojem vyvolaný tím, že se o něm mluví příliš dlouho. A co trvá dlouho, pomalu ale jistě začíná postrádat naléhavost. Ta je ale v případě Sýrie více než namístě.

Následující informace jsou čerpány z dokumentu PSS: Current Crisis in Syria:

Sýrie si po získání nezávislosti na Francii v roce 1946 prožila téměř dvě dekády politické nestability. Pak se k moci dostala strana Baas, v jejímž čele stanul Hafíz Asad, který v roce 1970 ustanovil autoritativní režim. V Sýrii je přibližně 70% sunnitských muslimů, 10% křesťanů a asi 12% alawitů – a právě k poslední jmenované skupině patří i rodina Asadových. Alawité jsou tedy významnou skupinou podporující stávající režim. Povstání sunnitů v čele s Muslimským bratrstvem v 80. letech bylo Háfizem Asadem krvavě potlačeno, takže mohl autoritářské otěže v roce 2001 převzít současný prezident Bašár Asad.

Nastalo období omezených politických reforem. Došlo k liberalizaci ekonomiky, Asad dokonce vydal rozkaz k propuštění stovek politických vězňů. Jeho popularitu nicméně v roce 2011 smetla vlna nepokojů a revolucí požadujících větší svobody, která se zapsala do moderních dějin jako arabské jaro.

Zatímco byla svržena vláda Husního Mubaraka v Egyptě nebo libyjský režim Muammara Kaddáfího, konflikt v Sýrii trvá do dnešních dnů. Mezinárodní společenství se nedokázalo shodnout na intervenci. Syrská opozice navíc není jednotná a nemá jasnou představu, jak by měl stát po sesazení Bašára Asada fungovat. Kromě Syrské národní rady, která vznikla v říjnu 2011 v tureckém exilu, a jejímiž členy je mnoho sunnitů z Muslimského bratrstva, operují v rámci opozice i jiné menší či větší orgány a ozbrojené skupiny. Jednou z nich je i Svobodná syrská armáda – ozbrojenci, kteří dezertovali z Asadova vojska a dali se na stranu rebelů.

Boje stále probíhají především v oblasti Damašku nebo středosyrského Homsu. Podle některých údajů zemře denně až 200 lidí. Občanská válka vyhnala ze země stovky tisíc uprchlíků (podle údajů OSN skoro 700 000 osob), další přibližně 2 miliony jsou uprchlíky na území Sýrie. Asi čtvrt milionu syrských uprchlíků přijalo Jordánsko. Napětí se přelévá také do sousedního Libanonu, kde došlo k ozbrojeným pouličním střetům mezi příznivci a odpůrci syrského režimu.

Otec nese své mrtvé dítě do nemocnice v Dar al Shifě. Fotografie z října 2012.

Mlčící svět

Ne – toto je zavádějící. Svět nemlčí. Svět diskutuje. Rada bezpečnosti OSN několikrát hlasovala o uvalení sankcí a o výzvě k odstoupení prezidenta Asada – její rezoluce ale opakovaně neprošla přes veto Ruska a Číny. Na letošním Světovém ekonomickém fóru v Davosu generální tajemník OSN Pan Ki-mun znovu vyzval k tlaku na ukončení konfliktu v Sýrii. Podle něj se jedná o jednu z největších výzev pro světové společenství v roce 2013. Čtvrteční konference v Kuvajtu, na které se kvůli pomoci syrským civilistům sešli zástupci 60 zemí, byl odsouhlasen společný dárcovský finanční balík ve výši 1,5 miliardy dolarů. Jde o sumu, která by měla vystačit na půlroční humanitární operaci. Česká republika Sýrii přispěje dvaceti miliony korun, kromě toho v oblasti pomáhá organizace Člověk v tísni. Finanční i materiální pomoc je velice důležitá, pro mnohé znamená otázku života a smrti, faktem ale zůstává, že celkovému řešení krize přispěje jen stěží. Ukončení syrského konfliktu tak zatím zůstává v nedohlednu.

Chci vědět více:

Fotografie z války v Sýrii - bez cenzury 

Reportáž Jakuba Szántó o dětech v Sýrii